Dvě křivky, jeden průsečík
Potřeba tepla roste, jak venku klesá teplota. Výkon tepelného čerpadla naopak s klesající venkovní teplotou klesá. Když obě křivky vynesete do jednoho grafu, protnou se — a to je bivalentní bod. Nad ním čerpadlo pokryje potřebu samo, pod ním potřebuje pomoc.
Proč se nedimenzuje na plný výkon při −15 °C
Stroj dimenzovaný tak, aby zvládl sám i nejchladnější den v roce, je po zbytek sezóny zbytečně velký. Většinu topné sezóny by pracoval hluboko pod svým minimem, cykloval by a jeho pořizovací cena by neodpovídala přínosu. Proto se volí rozumný kompromis a na několik desítek nejchladnějších hodin v roce se počítá se záložním zdrojem.
Jak se bivalentní bod v praxi volí
- Klimatická data lokality: kolik hodin v roce je skutečně pod danou teplotou. Rozdíl mezi podhorskou obcí a městem v nížině je zásadní.
- Typ záložního zdroje: elektrokotel, stávající kotel na dřevo či pelety, nebo krb s výměníkem. Levnější záloha posouvá volbu jinam než čistě elektrická.
- Charakter objektu: dobře zateplený dům s akumulací zvládne krátký výkyv bez zásahu zálohy.
- Modulační rozsah stroje: nemá smysl posouvat bivalenci níž, pokud tím čerpadlo přestane zvládat provoz v přechodném období.
Monovalentní, bivalentně paralelní, alternativní
Monovalentní provoz
Čerpadlo pokrývá celou potřebu bez záložního zdroje. Typicky u dobře zateplených objektů s nízkou teplotou topné vody.
Bivalentně paralelní provoz
Pod bivalentním bodem pracují oba zdroje současně. Nejčastější varianta u vzduchových čerpadel s elektrokotlem — čerpadlo dál dodává většinu tepla, elektrokotel jen dokrývá.
Alternativní provoz
Pod určitou teplotou se čerpadlo vypne a topí pouze druhý zdroj. Dává smysl tam, kde je k dispozici kotel na dřevo nebo pelety — viz kotle na dřevo a pelety.
Návaznost na dimenzování celého zdroje popisuje článek jak určit výkon tepelného čerpadla.
